Honda CIVIC 8. generace

Chápu kam míříš. Jako že se na širší gumě roznese hmotnost na větší plochu.
To by teda znamenalo, že ta širší guma se méně "rozplácne" v podélném směru. Na to má ale vliv tlak v pneu a ne její šířka, ne?
Nejde o tvar styčné plochy, ale právě o její velikost v mm2.

Znova si pokládám otázku.
Proč by se teda dělaly širší pneu, když by styčná plocha byla stejná?

Tak jinak.
Uděláme pokus.
V garáži vyheveruju jedno kolo, dám pod něj papír, gumu dole navlhčím a auto spustím dolu tak aby se guma obtiskla na papír.
A budu mít velikost styčné plochy na papíře.
Kdo jde do toho se mnou, abychom v praxi vyvrátily nebo potvrdili to o čem tady diskutujeme?

Zalezi i na materialu behounu, jeho realne sirce (lecktera pneu 225 muze byt realne uzsi nez jina 215) atd. atd.
Podstatne je to ze s sirsimi plasti obecne zabrzdite na kratsi draze a udrzite se v zatacce pri vyssi rychlosti. Ano, opet obecne- neplati na mokru. V realite ale pri nejakych 10 mm nepujde o nejaky markantni rozdil a vic bude zalezet na konkretnim aute v kombinaci s konkretnim plastem. Hodne do toho promluvi i profilove cislo (vyska) plaste.
Dalsi faktory jako valivy a aerodynamicky odpor, vyssi hmotnost (predevsim na obvodu soustavy disk + plast) a dalsi a dalsi promenne tady muzeme rozebirat dost dlouho.
____________________________________________

Civic Type-R 8G

S tou šířkou stopy máš sice pravdu. ALE nežijeme ve dvourozměrném světě. Kontaktní plocha se sice (při stejné hmotnosti vozu) prodlouží v příčné ose pneu, ale zároveň zúží v podélné ose pneu. To je to jak Pepa psal že se stane kontaktní plocha "protáhlejší" . Ty pneumatiky nejsou přece z betonu nebo z oceli (v tom případě by byla tvoje teorie se šířkou stopy ve sněhu pravdivá) ale z pružné gumy. Díky širšímu běhounu se zátěž na styčné ploše rozloží trochu jinak, ale zabere stejný počet milimetrů čtverečných. Už si rozumíme?

Idem spekulovat , takze cisto teoreticky ked mas s vacsou pneu celkovo tazsie auto ako s mensou pneu, tak pri rovnakom tlaku v pneumatikach musia byt vacsie pneu viac zatazene a tym viac pritlacene k ceste, cim sa zvysuje stycna plocha, ale suhlasim, ze je mnoho faktorov, ktore treba zohladnit...

"No ale pokud je běhoun širší..." ked je sirsi, neznamena to, ze sa dotyka celou plochou, zalezi od dezenu. Taktiez treba brat do uvahy, ze uzsia pneu sa pod rovnakou vahou bude viac deformovat.

No ale pokud je běhoun širší tak se přeci dotýká silnice větší plochou.
Vždyť si stačí změřit šířku stopy pneumaitky třeba ve sněhu nebo na podlaze v garáži, když se přijede s mokrýma gumama.

Schválně někdo změřte šířku stopy u širších gum než 195.
Já mám 195/65 R15 tak můžu pro porovnání změřit.
Vsadím se, že ta šířka nebude stejná jako u 225/45 R17.

Jinak souhlasím, že větší hmotnost kol má na spotřebu i dynamiku auta mnohem větší vliv než jenom šířka pneu.
Neplatí tam tolik princip páky, ale spíš princip rotační hmoty, kdy se hmotnost rotujícího tělesa násobí jeho otáčkama.

Kloním se k myšlence, že na styčnou plochu pneu se silnicí má vliv mnohem víc faktorů než jen samotná šířka.
Mnohem větší vliv hraje zmiňovaná váha kola (disk+pneu), která se mění až v řádech desítek procent.
Konkrétně u mě to je cca 18kg u zimních 16" alu a cca 23,5kg u letních 18".
OEM poface 17" měly nějakých 22kg.

No nechtěl jsem se zapojovat do nějakých odborných debat, ale v klidovém stavu (když auto stojí, nebo když jede po hladké silnici) je styčná plocha logicky opravdu stejná, v tom má Pepa pravdu. Říká se tomu lidově myslím rozložení váhy, odborný termín neznám. Aby byla styčná plocha větší, muselo by auto víc vážit, ale to se děje i u stejně širokých pneu jelikož jsou pružné. Větší spotřebu má za vinu hlavně větší hmotnost disků, pneu a vzduchu v nich stlačeném (princip páky), a taky větší odpor vzduchu za jízdy hraje (i když malou) roli.

pepavasa: Pokud má pneu větší šířku, tak styčná plocha musí být logicky větší právě o tu větší šířku. Proč by se jinak dělaly širší pneu?

Goku_SSJ4: Přesně jak píšeš. Plus ještě má na vyšší spotřebu vliv větší hmotnost širší pneu.