Honda CIVIC 8. generace

Když jsem o prázdninách 2005 ukazoval fotky konceptu UFA své přítelkyni, smál jsem se. Tohle přece nikdo nemůže začít prodávat, je to tak jiné... Honda se po delší době odvázala a vymyslela něco výrazně nového. Zlí jazykové hned začali tvrdit, že to bude propadák. Pokud se vůbec někomu bude líbit, brzy se okouká a Honda bude mít problém. Historie ukázala

Ten podzim jsem zrovna vybíral nové auto a UFO přišlo v ten nejlepší okamžik. Jednoduchý vejčitý design s občasnými trojúhelníky a bez zbytečností mě zaujal na první pohled. Design, který se mi líbil a i po deseti letech ve mně vzbuzuje příjemné pocity. Začal jsem se zapojovat do diskuze na auto.cz a srovnávat.

Druhé zaujetí přinesly papírové hodnoty motoru, konkurence vždy v něčem zaostávala. Například druhý velký favorit - VW Golf (haha) měl oproti Hondě na výběr přímo kopici motorů, ale většina byla (v porovnání s R18) nepoužitelná a ten zbytek byl větší či menší kompromis.

Ani při porovnání dalších parametrů Civic nezaostával (spíše naopak) a stejné to bylo i s výbavou a cenou. Informací přibývalo a začal jsem je shromažďovat na svém osobním webu. Vše hrálo Civicu do karet, proto jsem byl velmi zvědavý, jak bude Civic vypadat naživo. První možnost u nás byla výstava Autoshow v Praze, čehož jsem využil. A ani teď nepřišlo zklamání.

Pak už nezbývalo než čekat, až auta přijedou k dealerům a budu si ho moci prohlédnout podrobněji. A snad se i svézt. Hned co se auta objevily na salónech, zamířil jsem do Motola na testovací jízdu...

Po nasednutí a otočení klíčkem jsem se ocitl v jiném světě. Zatímco jsem seděl před prodejnou v novém předváděcím autě, posílal jsem první nadšené SMS. Za chvíli dorazil někdo z Hondy (myslím, že to byl pan generální z Hondy ČR, který tam byl v té době na návštěvě) a vydali jsme se na cestu. Z té už si moc nepamatuju, ale celkový dojem byl jasný. To auto mi prostě sedělo

Na konci stejného týdne jsem absolvoval ještě jednu jízdu a podpis smlouvy. Původně jsem chtěl červenou (auto by IMHO mělo mít výraznou barvu), ale na tu bych čekal půl roku a navíc - modrá je dobrá Ani tak to nebylo na počkání. Ten můj UFOun na mě dlouhé dva měsíce čekal ve Slovanském domě, kde byl vystaven. Byl to zvláštní pocit, chodit se tam na něj dívat.

Těsně před Vánoci jsem se konečně dočkal a stálo to za to. Hned jsem vyrazil do Příbrami, kde na nás čekaly nové akorďácké kola se zimními pneu. Po cestě domu jsem ještě musel kousek za Sedlčany zastavit, abych si ho znovu prohlédnul. Dodnes si na to vzpomenu, když okolo toho místa projíždím

První týdny a měsíce byly velmi zajímavé. Hodně věcí bylo nových a jedna z nich byla i pozornost, kterou mému autu věnovali lidé okolo. Někde zastavit a na někoho čekat bylo jako postavit se do výlohy v plavkách od Borata. UFOunů bylo navíc tak málo, že i v Praze nějakého potkat byl velký svátek.

Zatímco jsem si užíval první dny a týdny nového auta, shromažďoval jsem dál informace a dělil se o ně s ostatními. Na tu jednoduchou webovou stránku jich už ale bylo příliš moc. Proto jsem se domluvil s kluky z Hondaclubu, aby mi udělali záznam v DNS a na 8G.HONDACLUB.CZ spustil nový web.

Komunita se i díky zázemí (samostatný web + diskuze v té době ještě na cafe.auto.cz - dnes už neexistujícím) pomalu rozšiřovala. Udělali jsme samolepkovou soutěž, rozdávali vizitky. Přišly první srazy, srovnáváky (4D/5D, podvozky,...), lov UFOnů a další aktivity.

Postupně jsem zjišťoval, že součástí širší komunity (Honda-club.cz) jsou i lidé, které znám z jiných aktivit. I díky tomu jsem se zúčastnil tří akcí Suppcom Racing, volných jízd na okruhu v Mostě, a objevil nový druh zábavy, který výrazně pomohl ke zlepšení mých řidičských schopností.

S časem se měnilo i mé auto. Protože ale nejsem zastánce tuzingu a optituningu a jsem přesvědčen, že k UFU patří i to akvárko, které někteří majitelé vyměňují za mřížku, bylo změn velmi málo. Když nepočítám droboť typu držák telefonu, vlastně jenom dvě zajímavé:

• Původní 282mm přední brzdiče jsem vyměnil za 300mm brzdiče z Type-R. Kromě větší plochy, která zajišťuje větší brzdný účinek a lepší chlazení, je u Type-R více materiálů na výběr. Po několika experimentech, spálených nových destičkách apod. jsem zakotvil u kombinace drážkovaných kotoučů EBC Blade s vysokým obsahem karbonu (ale i EBC Turbo Groovy fungují dobře) a polozávodních destiček Ferodo DS2500. Díky tomu, že 1.8 není příliš těžká ani příliš výkonná je možné volit brzdné body výrazně dále než u silnějších aut a brzdy neutaháte. Navíc je to dobrá kombinace i do provozu, protože desky i za studena brzdí dobře (a po zahřátí výborně!) a pokud se dobře zajedou, nepískají ani při dobržďování na semafor. Jediná nevýhoda je absence signalizačního plíšku pro sjeté desky, takže je třeba kontrolovat je vizuálně (což není především z vnitřní strany kola jednoduché).

• Sériový podvozek díky tvrdým tlumičům a měkkým pružinám nijak moc netlumí a v zatáčkách se naklápí víc, než by musel.Vyměnil jsem ho za Type-Rový. Možností je dneska více, ale tohle je poměrně dobrý a cenově dostupný kompromis. Při dlouhodobém používání jsem navíc zjistil, že kromě výrazně zvýšené stability oproti sérii komfort nijak netrpí. Na boulích sice dochází k drobným odskokům, ale většinu nerovností (především děr) tlumí tužší podvozek tak nějak příjemněji.

Přestože jsem s autem byl spokojený, tyto dvě úpravy moji spokojenost ještě zvýšily. A tak vlastně dlouho nebylo třeba hledat nástupce.

Abych s odstupem času shrnul to, co se mi na UFU nejvíce líbí, co mi pomohlo užít si mnoha spokojených kilometrů za volantem - nebo co je obecně oceňováno na 8G (seřazeno podle mých priorit):

1. Skvělé řízení, přesné, příjemně tuhé, velmi strmé a s dobrou zpětnou vazbou. Dělá z jízdy příjemně sportovní zážitek bez nutnosti ručkování. A s trochou zkušeností máte i na mokru přehled, jak daleko jste k limitu.

2. Podle mně velmi podceňovaný motor (R18Ax), který sice úplně nevoní pravověrným oldschool hondařům, ale který je velmi kultivovaný, spolehlivý, výborně zvládá naše okresky, dokáže potrápit výrazně silnější nebo sportovnější auta, má hezký zvuk a přitom všem je velmi úsporný.

3. Jiný, ale jednoduchý a hezký exteriér.

4. Futuristický interiér a hlavně ergo a na řidiče orientované ovládání.

5. Vysoko posazený přehledný digitální rychloměr.

6. Sedačky výborné pro běžný provoz. Osobně bych potřeboval větší boční vedení, ale těžko to Hondě vyčítat, 1.8 nebyla myšlena na okruh a pro kombinaci sportovního podvozku, semislicků atd.

7. Velmi dobrá výbava. Vyhřívané sedačky nepoužívám a senzor světla je po změně legislativy ohledně denního svícení v podstatě nepoužitelný, ale třeba tempomat nebo dešťový senzor jsou fajn.

8. Vysoká praktičnost. Přestože to podle vzhledu nevypadá, uvnitř je spousta místa pro cestující a velký kufr, který byl po výrazně delší Oktávce největší ve třídě. A nádrž vepředu spolu s vyklápěním zadních sedáků (Magic Seats). Díky těmto vlastnostem jsem měl vždycky trošku pocit, že je pro mně UFO snad až příliš velké. Nebude to většinový názor, ale mně nejvíce vyhovoval kufr první generace Yarisu, do kterého se na délku přesně vešel batoh s notebookem aniž by tam lítal :-)

A naopak věci, které u mne nemají takovou váhu jako výše zmíněná pozitiva, ale které by přesto nebylo fér při hodnocení přehlížet:

1. Sériový podvozek. S ohledem na konkurenci to až taková tragédie nebyla, ale tady UFO patřilo přinejlepším k průměru. Nevím, o kolik je lepší po-facelift, ale díly z Type-R to (u mne) řeší velmi dobře.

2. Na atmosférický motor pomalá odezva na plyn v nižších otáčkách, zřejmě kvůli ekoteroristům. Myslím, že to v pozdějších ročnících trošku zlepšila nová řídící jednotka.

3. Špatný výhled šikmo vpřed. Většina moderních aut má kvůli pasivní bezpečnosti široký A sloupek na úkor aktivní bezpečnosti (dobrému výhledu). V UFU to je ještě zvýrazněno protažením a položením sloupků. Několikrát se mi stalo, že se mi za přední A sloupek něco schovalo.

4. Pazvuky, jak z interiéru (plastových částí, víka zavazadlového prostoru apod.) tak některých podvozkových dílů.

5. Místo u dveří řidiče, kde se opírá levá noha, není moc user-friendly pro vyšší boční přetížení. Nejednou jsem měl na okruhu otlačenou nohu. Na druhou stranu místo u pravého kolene je naopak příjemně měkké.

6. Najít dobrý servis je jako najít dobrého doktora a u Hondy (v ČR) to platí obzvlášť. Štěstí je, že v UFU (stejně jako u ostatních Hond) jen výjimečně dochází k mimořádným událostem, a je proto potřeba z větší části pouze běžný rutinní servis. I tak je ale dobrý servisák potřeba a u Honda dealerů je to někdy potíž - těch důvěryhodných není moc. Ne nadarmo jich třeba v Praze několik skončilo a Honda zde hledá nového prodejce.

7. Minimálně rok a půl se Honda několika rozdílnými opatřeními snažila vyřešit víčko nádrže, které se nerado otevíralo. Bylo poměrně potupné odjíždět od stojanu u benzínky s prázdnou nádrží. Obvykle pomohlo, pokud se páčka bowdenu zatáhla a zablokovala (např. hadrem) a zároveň se víčku pomohlo rukou. V případě spolupracujícího spolujezdce to šlo i bez hadru Víčko se nejdříve podlepovalo, ale finální řešení (které vydrželo až do konce výroby) přišlo až s našroubovaným plíškem, který funguje jako pružina a vyvíjí tlak na otevření víčka. Přesto toto řešení má daleko k dokonalosti a po mnoha desítkách letech vývoje těchto mechanismů v automobilovém průmyslu to považuji za zbytečné hledání slepých cest.

8. „Automatická“ klimatizace, jejíž automatika je na sluníčku až příliš přemotivovaná. Na druhou stranu to přehání topení v zimě po zahřátí. Není to nic, co by nevyřešilo ruční nastavení několika parametrů, ale pro mně je tato automatika nefunkční.

UFO bylo mé první auto, které jsem si mohl (vzhledem ke změně zaměstnavatele) svobodně vybrat, a vydrželo mi mnohem déle, než bylo v plánu. Nikdy mne nikde nenechalo (když pominu dvakrát vybitou baterii na konci její/jejich životností). Ale teď cítím potřebu posunout se někam dál, objevovat něco nového a něco nového se také naučit. Pomalu se loučím a je mi jasné, že na tohle auto, které mi dělalo společnost nemalou část mého života a se kterým jsem najezdil téměř 200 tisíc kilometrů nikdy nezapomenu.

Přestože pro mně nebylo možné nestat se fanouškem Hondy, jsem rozhodnutý jít teď jiným směrem. Budu velmi zvědav, jak dopadne desátá (sudá - dobrá?) generace Civicu, ale ta devátá mě neuchvátila. Velká část toho, co se mi na 8G líbilo, je pryč. Platí to i u nového Type-R, který sice výrazně zrychlil, ale po dopingu v podobě přeplňování. Chápu, proč to dělají a netvrdím, že to je špatně. Jen to není cesta, kterou se teď chci vydat. Nehledě na design, který vyzdvihuje to, co se mi na 9G nelíbí - spoustu zbytečných hran a kudrlinek a navíc ještě zaručeně „funkčních“ prvků, které jsou na druhý pohled pouze pozlátkem (jako jsou zevnitř zaslepené větrací otvory). Bude to jistě skvělé auto (a gratuluji těm, kdo už si nového Type-R objednali - často bez zkušební jízdy), ale ne pro mne. A desátá, ta je ve hvězdách

Auta v posledních dekádách udělaly velký skok ve všech směrech. Jsem přesvědčený, že UFO ve své době ještě o něco větší (a ne vždy to bylo doceněno). Važte si UFA, které parkuje před vaším barákem. Je to stále výborné auto