Honda CIVIC 8. generace

Nürburgring je závodní okruh postavený ve 20. letech minulého století. Historie je jistě zajímavá, ale tu si můžete nastudovat třeba tady. Zajímavé je, že trať leží opravdu v pohoří, což se z velké části podepsalo na jejím profilu - o převýšení zde není nouze. Navíc okruh sám je tak velký, že se do jeho středu vejde nejen hrad, ale také několik vesniček.

Účastníci zájezdu:

• padam (Civic Type-R 8G)
• LKTR (Civic Type-R 7G)
• Eso (S2000)
• Koly (Civic 8G)
• jc (Civic 8G)

Vzdálenost "Svaté hory" všech automobilistů od České republiky není zrovna zanedbatelná. Z Prahy je to řádově 700km, což je zhruba 6-10 hodin cesty v závislosti na rychlosti a přestávkách. Původně jsme chtěli vyrazit v neděli ráno s tím, že budeme jezdit z velké části v pondělí. Bohužel pondělní jízdy pro veřejnost byly zkráceny na několik hodin a tak jsme upravili i náš rozvrh a přeložili cestu na sobotu. Já jsem mohl až odpoledne, takže jsem vyrazil po poledni a Eso až večer (díky tomu a také nočnímu dešti dorazil až k ránu). Můj Civic po cestě, při které jsem zvolil tempomatových 140km/h, ukazoval spotřebu cca 7.5l/100km. Kromě posledního úseku vede cesta po dálnicích, až na několik dopravních omezení (práce na silnici), docela slušných. Po cestě jsem potkal jedno auto na střeše a na jednom prázdném úseku jsem (z nudy) po více jak třech letech otestoval maximálku (220 tacho) svého auta.

Hlavní peloton dorazil odpoledne a ještě do večera kluci stihli odjezdit pár kol na Nordschleife (NS). Sešli jsme se večer před pensionem Hilberath ve vesničce pár kilometrů od NS. Cestu z NS na pension jsem společně s navigací trefil až na několikátý pokus (a ještě po lesňačce). Vynahradilo mi to prostředí malého rodiného pensionu, který bych označil ve srovnání s našimi "ubytovnovými" hotely za luxusní. Každý jsme dostali dvoulůžkový pokoj s kompletním vybavením za cenu 32 euro na noc, přičemž v ceně byla snídaně pro šejky. V přízemí byl navíc bar s pípou, ideální zázemí pro večerní diskuze Majitelé nám splnili každé přání a prostředí bylo příjemné, nelze tedy než doporučit.

Ráno hned na osmou jsme vyrazili do akce. Nürburg a celé okolí opravdu žije motorismem. Pravděpodobnost, že tu za rohem potkáte sportovní nebo supersportovní auto je asi taková, že u Lidlu potkáte Fabii. I ve městě (či spíše vesnici) je stále slyšet hvízdání pneumatik a vytočené motory. Nordschleife tu vede v těsném okolí a na jednom konci města překonává příjezdovou silnici po uzavřeném mostu.

Paddock a přilehlá parkoviště okolo vjezdu na NS byla zatím způlky prázdná a silnice byly ještě mokré. Nechtěl jsem nic podcenit a tak jsem se nejdříve nechal svézt Kolym. Co mne zaujalo na první pohled byla nepřehlednost okruhu, do většiny zatáček není pořádně vidět, některé jsou vtipně za horizontem. Přitom většina se projíždí velkou rychlostí a okolo trati takřka neexistují únikové zóny. Zatáček je tolik, že je na jejich zapamatování třeba asi dva semestry a převýšení je takové, že když se silnice po sešupu projížděnému na plný plyn zvedne do kopce, žaludek máte v krku a srdce v kalhotách. K tomu si připočtěte atrakce, jakou je Karusel, silně klopená zatáčka poskládaná z panelů s nepříliš pozvolným (plynulým) nájezdem a výjezdem. Tady by mohl vyprávět padam, který byl v jeho poslední části vyhozen na svodidla - naštěstí bez následků. Představte si horskou dráhu, kterou řídíte volantem a kde vás v dráze nedrží poctivý kus železa, ale čtyři malé plošky gumy... Tohle že postavili pro F1?!? Zelené peklo se opravdu musí zažít. Okruh v Mostě je oproti tomuhle něco jako dětské dopravní hřiště.

Oficiální statistiky neexistují, ale podle webu, který se seriózně zabývá bezpečností na NS je zde každý rok 3-12 fatálních nehod. Za neděli byl okruh 3x nebo 4x uzavřen kvůli nehodám nebo oleji na silnici. V pondělí jsme tu v jedné rychlejší pasáži za zatáčkou potkali stojící Alfu "čumákem" k nám. Nechtěl bych být v jeho situaci, kdy se v naprosto nepřehledném úseku, který se projíždí asi 150, musel otáčet přímo v dráze (mezi svodidly a asfaltem byste neotočili ani jízdní kolo). Navíc se zdá, že trať je pod dohledem pouze diváků, kamer jsem si nikde nevšiml a třeba tuto Alfu kromě nás asi nikdo nezaznamenal. Na druhou stranu NS má vlastní nouzovou telefonní linku, která je zmiňovaná na několika místech a transparent s číslem najdete i u diváckých stanovišť.

Motivace je zde opravdu zbytečná, o "normální" auto tady vesměs nezavadíte a většina řidičů zde jezdících má velké zkušenosti s rychlou jízdou. Přesto nebo právě proto jsou zde například zakázané stopky nebo kamery (i když se to často porušuje). Tady nevyhrává ten nejrychlejší, ale ten, kdo přežije. Na druhou stranu pravidel je zde jen málo, předjíždí se pouze zleva a obvykle pomalejší auta vyhazují blinkr a pouštějí ty rychlejší před sebe. Nejsou zde ale nutné helmy (a to ani v kabriu) a na trať pustí takřka kohokoliv, ať už jde o supersport, motorku, slabý osobák a někdy tu dokonce jezdí autobusy - vše najednou (autobus jsme tu ale naštěstí nepotkali).

Pro zajímavost porovnejte velikost NS (červená) a nového GP okruhu, kde nyní ob rok jezdí současné formule 1 (modrá).

90% klientely tu tvoří automobilové skvosty z celého světa. Potkáte tu posádky z Evropy, ale i Ameriky. Auta, ke kterým vás na nějaké světové výstavě obvykle pustí na vzdálenost několika metrů. Auta, která už se ani nevyrábí a která jsou skutečnými raritami. Samotný pobyt v paddocku a procházení parkovišť nebo postávání u závor při vjezdu na okruh tak potěší srdce každého fandy. Tolik sportovních (a neotuzených) aut snad jinde nenajdete.

Na své si tak přijde i obyčejný turista, který z důvodu vlastní bezpečnosti přijede třeba na kole. V zázemí je také možné objednat si za několik set euro Ring Taxi, které zaštiťuje samotné BMW (svezení se na místě spolujezdce s profíkem v M5). Nebo podobnou jízdu v Aston Martinu.

Pobytu na NS jsme si užívali celou slunečnou neděli. Podívat jsme se byli také na nejzajímavějším místě pro diváky, kde je obrovské parkoviště (které bylo takřka plné) a z valu je zde přes hrazení vidět zajímavá pasáž tratě s esíčkem a převýšením. Pohled na diváky ostatně vyvolává motivační náladu i přímo z tratě, a tak je zde povinnost alespoň trošku utáhnout zatáčku a nechat zapískat gumy

Později jsme se ještě vrátili na NS, i když se lehce zhoršilo počasí a dokonce drobně sprchlo. Koly a padam si tak mohli vyzkoušet NS částečně na mokru. NS je známá také tím, že zde díky délce a kopcům mohou na různých úsecích panovat různé klimatické podmínky.

Večer bylo nad čím diskutovat, prohlédli jsme také první (nesestříhané) záběry z onboard kamery padama. Především drobný problém na Karuselu je docela adrenalinový

Přes noc se zhoršilo počasí a tak se většina naší skupiny rozhodla k cestě domů se zastávkou v technickém muzeu v Sinsheimu. Já s Kolym jsme zůstali, abychom ještě pokusili štěsí. A hlavně se podívali na GP okruh, který je od letošního roku občas také přístupný pro veřejnost.

Oba okruhy se pro veřejnost otvíraly až k večeru a tak jsme den ztrávili pochůzkami po měste, výletem k (zavřenému) hradu a sledováním zajímavých aut (nové GT-R, několik zajímavých konceptů včetně Insignie OPC) z diváckého stanoviště.

Den utekl docela rychle a asi od čtyř už jsme byli připraveni na vnitřním parkovišti GP okruhu, kde jsme měli dostatek času projít vše zajímavé. Turistů a čumilů vůbec tu bylo minimum, a tak nám podmínky k prohlídce zázemí přály. Z dálky jsme zkoukli i obrovské staveniště, ve které se proměnily hlavní tribuny a několik dalších přilehlých budouv.

Nakonec jsme se dočkali a byli jsme vpuštěni do paddocku GP. Společně s dalšími asi 25 auty jsme se postavili do fronty před box, kterým jsme měli projet skrz, do boxové uličky a na okruh. Dostali jsme malé školení v němčině a angličtině, jak se na okruhu chovat a chvíli poté jsme vyrazili z pit lane na zelenou. Hned zezačátku bylo nutné pustit rychlejší auta (ty naše tam byly nejpomalejší...), všechny ty Lotusy, Megany Sporty apod.

Atmosféra na okruhu je zde samozřejmě úplně jiná než na NS, je to asi jako když vedle sebe postavíte staré a nové Porsche. Nicméně GP okruh je jedním slovem fantastický. Zatáčky jsou přehledné a rozmanité, celá trať je velmi zábavná. Hned po cílovce je zde svažující se rychlá zatáčka, která se následně ostře zatočí do ďolíku. Následnou táhlou levou je možné (skoro bych řekl nutné) projet jedním dlouhým plynulým smykem, na dvojku těsně před omezovačem. Pak je třeba trefit dobře nájezd (dostatečně zpomalit) kvůli sérii několika dalších zatáček. V úplně jižní (levé) části je pak nejnižší část okruhu, ze které pak následuje delší pasáž na plný plyn přes horizont (jediná nepřehledná, ale nikoliv nebezpečná část), pár rychlejších zatáček a další dlouhý úsek na plný plyn, nejrychlejší část tratě. Následuje šikana, uprostřed které byly z nějakého důvodu postavené dvě masivní betonové zábrany (respekt) a poslední zatáčka před cílovou rovinkou.

Po několika kolech jsme tu byli jako doma. Jistě jsme tu měli nějaké rezervy (například já jsem zásadně nebral obrubníky, které jsou tu jinak nízké a dají se v pohodě využívat), ale jezdili jsme samozřejmě mnohem více na hraně než na NS. V tom se také projevila náročnost GP okruhu na gumy a brzdy, kde bych odhadl poměr s NS asi 1:10 (alespoň u mě). Tím, že je okruh přehledný a bezpečnější si tu prostě dovolíte mnohem více.

Dali jsme dvě jízdy po 20 minutách a rozhodli jsme se na rozloučenou vrátit ještě naposledy do Zeleného pekla. Oproti neděli zde byl mnohem menší provoz, asi jako v neděli brzo ráno. Přitom silnice byly suché a podmínky byly ideální pro jízdu. Hned jsme také vyrazili... na nejzábavnější průjezd NS. Na GP okruhu jsme se totiž parádně rozjezdili a s každým zvládnutým (chtěným) smykem nabrali více sebevědomí. Jízda za takových podmínek byla úplně jiné kafe. I já, který jsem z naší skupiny jezdil určitě nejpomaleji, jsem si v několika místech hodil "bok" a pustil to přes horizont.

V nejlepším je dobré přestat a toho jsme se drželi. Udělali jsme pár posledních fotek v paddocku a okolo osmé jsme vyrazili na dlouhou večerní a noční cestu domů. Zvolili jsme tempomatových 140 a Koly dělal vodiče. Ani omezení v rozkopaných místech jsme neprojížděli pomalu, a tak nám cesta rychle ubíhala. Po několika hodinách jízdy jsem zaznamenal podivnou událost, když Kolyho myškou vyblokovalo jedno z rychlejších aut, které jsme pouštěli před sebe. Chvíli na to se na zadním skle rozsvítil nápis Policie (německy samozřejmě) a Koly už byl eskortován na následující parkoviště. Od Kolyho vím už jen to, že jeho auto bylo podrobeno důkladné prohlídce, při které údajně hledali drogy Naštěstí je Koly dobře schoval, takže jsme za chvíli mohli pokračovat v cestě.

Okolo druhé jsme dorazili do Prahy, kde jsme se rozdělili. Tím byla zakončena cesta na Ring, která ve mně a jistě i v ostatních zanechala hluboký zážitek na celý život.

Pro zajímavost ještě přibližné náklady na tento výlet:

• benzín - dvě nádrže v ČR a dvě v Německu: ~5000Kč
• ubytování a asi 2l piva v pensionu: ~70Euro = ~1900Kč
• 4+1 jízda na NS: 75+22Euro = ~2600Kč
• 2x20min na GP okruhu: 60Euro = ~1600Kč

K tomu samozřejmě nějaké nepřímé náklady (gumy, brzdové destičky apod.). Není to úplně málo, ale otázka je: odpovídají tyto náklady zážitkům? Já myslím, že ne. Ta cena je ještě malá

Odkazy

• Galerie fotografií - jc
• Galerie fotografií - padam
• Onboard od Padama
• Doporučený pension Hilberath
• Informace o NS v češtině
• Varování ohledně bezpečnosti
• Nürburgring for dummies
• Rozbor NS by BMW (PDF)
• Návrat RUFu na NS